Psaní z léta

8. září 2016 v 13:39 | Domka |  Moje tvorba/fotky
Oranžové a rudé květy hoří jako tvé vlasy,
pihy rozeseté jako mák na polích,
která míjíme při cestě dopředu
v letním žáru slunce, které horkem ubíjí,
ubíjí jako pohled tvých magických očí
překážky nás nezastaví
tvá přítomnost mě dělá lepším a silnějším člověkem,
již nepodlehnu zakázanému ovoci
jen tobě a spolu budeme dále kráčet cestou života...
Místo kapek deště nás kropí diamanty,
bouře je milostnou písní
a poušť jsme nechali daleko za sebou.
Úsměvy z léta, které již končí,
si uchováme pro vzpomínku
na něco krásného
až nebudeme kráčet bok po boku,
protože vše jednou končí,
ale přeji si polapit do rukou ležatou osmičku
a prožívat chvíle s tebou donekonečna.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ANNihilation ANNihilation | Web | 9. září 2016 v 10:13 | Reagovat

To je úchvatný.. Kdybych to vzala hlavou, tak je na tom obraze vidět, že jsi se hrozně moc zlepšila, kdyby srdcem, tak že je na něm vidět, žes do něj dala kus sebe.. A k tomu báseň a ještě jsem si pustila Lanegana.. Docela depresivní ráno, když se to tak vezme. :D
(namaluješ mě někdy? :D ale abych vypadala jako že jsem hezká?)

2 Domka Domka | 9. září 2016 v 12:33 | Reagovat

[1]: Děkuji :) Zlepšovat se snažím pořád, sice mě nevzali na vysokou, ale nevzdávám se a příští rok to zkouším znovu, takže pořád maluji, vlastně každý den něco. A Lanegana ti chválím, shodou okolností jsem ho dnes ráno poslouchala taky :) Namalovat tě můžu samozřejmě, stačí říct a hezká jsi, takže se o to ani nemusím snažit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama